Skip to main content

Nákupní košík

Close Cart

Cirkulární ekonomika je pojem, s nímž se budeme setkávat stále častěji. Mnozí mu ale pořádně nerozumějí a zaměňují si ho za tzv. recyklační ekonomiku, jejímž hlavním přínosem je recyklace. Jak už jistě víte, recyklace mnoho věcí neřeší (viz níže), a proto není do budoucna perspektivním nástrojem nakládání s odpady.

Věděli jste že: výrobky nelze recyklovat “donekonečna”?

Recyklace je energeticky náročný proces, přičemž ne vždy je možné hovořit o 100% recyklaci. V některých případech jde spíše o tzv. downcyklaci – což znamená, že stejný výrobek (poté co se zrecykluje původní) již nedokážeme vyrobit, jelikož materiál recyklací ztrácí původní vlastnosti (např. plast). Často je odpad, který vyprodukujeme, toxický a je velkou zátěží pro naše životní prostředí.

 V současnosti víme ve světě zpracovat recyklací pouze cca. 30% všech odpadů.

Proto se o slovo hlásí cirkulární (oběhová) ekonomika, níž mnozí předpovídají velkou budoucnost, a která je prioritou číslo jedna nejen u nás v EÚ ale i celosvětově. Jde o vědecký koncept modelu udržitelného rozvoje hospodářství.

  • Tradiční (lineární) ekonomiku charakterizuje jednosměrný a lineární výrobný proces: zdroje – produkty – odpad. Zakládá si na maximalizaci společenského bohatství a zisku, při nadměrné spotřebě přírodních zdrojů, produkci nekontrolovatelného množství odpadu s negativním vlivem na životní prostředí.
  • Cílem cirkulární ekonomiky je změna paradigmatu, zažitých výrobních postupů a jejich nahrazení sofistikovanými, ale v konečném důsledku velmi jednoduchými a účinnými postupy, které jsou ohleduplné vůči přírodě. Proces výroby je tady cirkulární (snaha o uchování hodnoty v každé fázi): zdroje – produkty – obnova (opravit, znovu využít, recyklovat, renovovat,..).

O tom, jak jsem se seznámil s cirkulární ekonomikou a také o tom, jak značka Binchio vytváří produkty dle principů cirkulární ekonomiky, jsem psal v jiném článku.

Cirkulární ekonomika – spíš než jen recyklace je to regenerace.

O důležitosti recyklace nikdo nepochybuje, ale cirkulární ekonomika v sobě zahrnuje ještě komplexnější soubor nástrojů, které nám dávají odpověď i na to, jak nakládat s přírodními zdroji (nejen s vytvořeným odpadem). Jde o takový systém, kdy se už při dizajnování produktu zohledňuje jeho celý “životní” cyklus, který by měl být:

  • co nejvíce bezodpadový,
  • co nejdelší a
  • uzavřený.

Princip cirkulární ekonomiky spočívá i v tom, aby se při výrobě produktů spotřebovalo co nejméně primárních zdrojů a méně energií. Mimořádný akcent se klade na využívání trvale udržitelných a obnovitelných zdrojů a materiálů. Jednotlivé komponenty výrobku se tvoří tak, aby byly znovu použitelné, nebo opravitelné, v nezbytném případě recyklovatelné nebo biologicky rozložitelné. Cirkulární model proto nazýváme regenerativní.

Věnujte pozornost tomuto 15-min. videu, které si od svého prvního uvedení v roce 2017 prohlédlo téměř 3-miliony lidí. Jednoduchým a úsměvným způsobem vysvětluje princip cirkulární ekonomiky a její význam. Nás zaujalo především následující myšlenkou: Čím dražší produkt, o to větší zásah do přírody. Čím dražší auto, nebo mobil, o to větší náklady na jeho výrobu. Problémem zde není kapitalismus, ani socialismus ale životní styl každého z nás ovlivněn určitými dogmaty, kterých se neumíme vzdát.

Protože pouze vlastní změnou životního stylu můžeme docílit radikální změny chování výrobců a firem. Je třeba si uvědomit, že posláním výrobců je z velké části pouze uspokojovat poptávku určité skupiny lidí po určitých produktech. Aby nedošlo k nedorozumění. Video nemluví o tom, že bychom se měli vzdát drahých aut, nebo mobilů. Mluví o udržitelném způsobu výroby a také o udržitelném výrobním a životním cyklu každého produktu bez ohledu na to, kolik stojí.

Příroda nezná odpad, tvoříme jej pouze my lidé

Odpad jako takový přišel se vznikem civilizace. Slovo “odpad” vzniklo pro pojmenování materiálu, který je nepotřebný a nevyužitelný. Vzniká při výrobních procesech iv našich domácnostech a spojuje se s lidmi.

Příroda a její ekosystémy odpad neznají. Vše v ní je využitelné a potřebné ve formě živin, stavebních prvků, energie a podobně.

Skvělým příkladem takového materiálu je obyčejná binchotanová tyčinka Binchio. Její účinná složka – aktivní uhlí se vyrábí šetrným způsobem pouze s minimálním dopadem na přírodu. Nebo naše peelingové černé mýdlo Binchio. Pro jeho výrobu používáme zbytky z nařezaných bynchotanových tyčinek a recyklovaný kávový odpad.

Věděli jste že: binchotan je 100% recyklovatelný přírodní materiál? Tyčinky na bázi aktivního uhlí binchotan lze opakovaně používat a pak je druhotně využít jako kompost nebo hnojivo do květů.

Cirkulární ekonomika si zakládá na podobném principu. Za svůj vzor si vzala přírodu, přičemž se snaží využít všeho, co nabízí. Inspirovala se procesy, které v ní dokonale probíhají bez jakéhokoli zásahu z venku. Dalo by se také říci, že oběhová ekonomika je konceptem předvídání budoucích následků. Podobně jako v případě návštěvy lékaře, který neléčí symptomy, ale příčinu.

Jak fungovat více cirkulárně ve vaší firmě:

  • tam, kde to dává smysl, upřednostňujte namísto vlastnictví zdrojů flexibilní pronájem či sdílenou ekonomiku,
  • vaší prioritou je úspora a efektivní využívání omezených přírodních zdrojů,
  • snažte se dosáhnout při výrobě nízké spotřeby zdrojů a nízké (nebo dokonce nulové) produkce emisí,
  • součástí je prevence a snižování produkce odpadů,
  • pokud se vám nepovedlo vyhnout odpadům z výroby, pak je recyklujte a vracejte zpět do hospodářského cyklu.

Něco z historie a co bude následovat?

Počátky koncepce kruhové ekonomiky se datují do roku 1960, kdy byl zaznamenán zvýšený zájem o ochranu životního prostředí a touto problematikou se začalo zabývat několik ekologů, ekonomů a dalších odborníků. Rozvoj znalostní a kruhové ekonomiky v mezinárodním měřítku zaznamenal výrazný vzestup po roce 1990. Například Německo představilo svou koncepci kruhové ekonomiky již v roce 1998.

V našich končinách i v zahraničí existuje velké množství vládních či nevládních organizací, které prosazují myšlenky kruhové ekonomiky a postupně je – krok za krokem – zavádějí do praxe. Z těch nejambicióznějších zmiňme Institut cirkulární ekonomiky, který funguje od roku 2015 jako na Slovensku tak v Čechách. Lidem stojícím za tímto občanským sdružením se svou činností podařilo za poměrně za krátký oslovit množství lidí, firem a institucí.

Chceme-li dělat změny k lepšímu, je vždy fajn, když na začátku zjistíme, kde se aktuálně nacházíme – platí to i v oblasti ekologického životního stylu. Dobrým odrazovým můstkem je výpočet uhlíkové stopy (orientační samozřejmě) na stránkách Institutu environmentální politiky iep.sk/Kalkulacka

Největším podporovatelem cirkulární ekonomiky na našem kontinentu je Evropská komise, jejímž cílem je do roku 2050 dosažení klimatické neutrality a zastavení ztráty biodiverztity.

Úroveň hospodaření s odpady reprezentují i ​​různé žebříčky. Jedním z nejznámějších je Global Waste Index, v němž se Slovensko ocitlo na 9. nejhorší příčce. Výrazně lepší místo než Slovensko zaujala Česká republika, která se ocitla na 25. místě. Mezi země s ukázkovým nakládáním s odpady patří země jako Jižní Korea, Švédsko či Japonsko.

Milan Suchý

Nápad přinést k nám filtrační uhlí té nejvyšší kvality přímo z Japonska jsem dostal po návratu z několikaměsíční cesty napříč Jihovýchodní Asií. V Asii jsme si s manželkou naplno uvědomili, že pitná a chutná voda, jejíž pití nevytváří odpad, není samozřejmostí (i když nám to doma často tak připadá).

Přidat komentář