Napili jste se dnes vody? Určitě ano a pokud ne, z tohoto článku určitě žízeň dostanete. Ale zatoužíte po čisté vodě z kohoutku, o které budete mít 100% jistotu, že je zdravá a ne znečištěná plastovým odpadem. Drtivá většina balené vody nebo vody z vodovodu obsahuje mikroplasty. Vysvětlíme vám, co mikroplasty jsou a proč představují problém pro zdraví. A poradíme vám, jak mikroplasty z vody odstranit anebo se jim co nejlépe vyhnout.
Poslední aktualizace článku: 25.9.2025
Planeta Země se dusí plastem. Každý z nás už viděl fotografie mořských ptáků s plastovým prstencem z plechovek kolem krku, želvu s plastovým brčkem v nose nebo právě vylovené ryby s plasty v žaludku. Plasty si servírujeme už i my lidé. K snídani, k obědu i k večeři. Těžko se však zachycují na fotografii. Z plastů v oceánech a z plastů v přírodě se totiž uvolňují malé mikroskopické částečky, které nazýváme mikroplasty.
Co jsou mikroplasty?
Mikroplasty jsou malé až mikroskopické částečky plastu, které pocházejí z kosmetických výrobků nebo vznikají rozkladem plastů – uvolňují se z plastového odpadu v oceánech i přírodě pod vlivem UV záření. Jejich velikost se pohybuje v rozmezí od 0,1 nm (nanometr) až po max. 5 mm – může to být částečka, zrnko, vlákno nebo malý kousek plastu, které běžně používáme, například polyvinylchlorid, polyethylen, polypropylen nebo polyethylentereflatát.
Mikročástice plastů – mikroplasty se taktéž stávají součástí potravy pro mořské živočichy a ryby a v konečném důsledku se dostávají i na náš stůl. Mikroplasty rovněž naleznete ve vodě z kohoutku i v balené vodě.
Podle investigativního výzkumu Orb Media Microplastics Found in Global Bottled Water a studií State University of New York (shlédni k tomu i krátké reportážní video z BBC The plastic particles lurking in your bottled water) je 93 % balené vody a 92 % vody z vodovodu kontaminováno mikroplasty. Jak se mikroplasty do vody dostaly, když pitná voda prochází čističkou a filtrem? Mikroplasty jsou mikroskopické částečky, které čističky vod nedokážou zachytit, a tak se mikroplasty proklouznou téměř všude.
Poslední studie ukázaly, že průměrný člověk zkonzumuje až 250 gramů mikroplastů za týden (některé zdroje však tuto informaci zpochybňují, přesný výpočet je totiž velmi těžký). Do životního prostředí se každoročně neúmyslně uvolňuje takové množství mirkoplastů, že by zaplnilo 200 a 600 olympijských bazénů (zdroj: Evropská komise).
Další zdroje mikroplastů v každodenním životě
Kromě pitné vody se mikroplasty dostávají do našeho těla i z dalších běžně používaných věcí. Studie prokázala, že plastové čajové sáčky mohou při zalití vroucí vodou uvolnit až miliardy mikro a nanoplastových částic přímo do nápoje. Také sůl, včetně oblíbené himalájské, obsahuje desítky až stovky částic mikroplastů na kilogram. Významným zdrojem mikroplastů jsou i pneumatiky automobilů, jejichž opotřebováváním se do půdy, ovzduší i vody dostávají miliony mikroskopických částeček.
Ukazuje se ale, že mikroplasty se nacházejí i tam, kde bychom je nečekali. Nedávný výzkum zjistil, že skleněné lahve mohou obsahovat dokonce více mikroplastů než lahve plastové. Mikroplasty se do skleněných lahví dostávají hlavně z jejich plastových víček, těsnění a výrobního procesu. Při plnění a manipulaci se mohou drobné částice uvolnit a skončit v nápoji. Dalším častým zdrojem jsou plastové kuchyňské prkénka, která se při krájení postupně opotřebovávají a uvolňují drobné částice plastu do potravin.
National Geographic upozorňuje, že mikroplasty pocházejí i z oblečení z umělých vláken, domácího prachu nebo kuchyňského náčiní. Odborníci proto doporučují minimalizovat jejich příjem – například používáním kvalitních skleněných nebo nerezových láhví, prkének ze dřeva a častějším větráním domácnosti.
3 způsoby, jak snížit množství mikroplastů u vás doma
Chcete omezit svou expozici mikroplastům bez velké námahy? Stačí začít několika jednoduchými změnami:
- Vyměňte nepřilnavé pánve: Uměle nepřilnavé povrchy se sice snadno čistí, ale bývají potaženy teflonem (polytetrafluorethylenem), který se časem rozkládá a uvolňuje částice do jídla. Lepší volbou jsou pánve z litiny, nerezové oceli, uhlíkové oceli nebo některé keramické pánve.
- Nahraďte jednorázové plastové obaly: Pořiďte si skleněné nebo nerezové dózy a místo jednorázových plastových sáčků na uchovávání zbytků je začněte používat. Omezíte tím kontakt s mikroplasty a navíc ušetříte peníze.
- Omezte plastové krabičky z restaurací: Pokud je to možné, vyhněte se plastovým obalům na jídlo s sebou. Nejenže mohou uvolňovat mikroplasty, ale také chemické látky, které mohou být škodlivé pro vaše srdce.
Plastová prkénka na krájení mohou být zdrojem mikroplastů, které se uvolňují při každodenní přípravě jídla.
Zjištění mikroplastů v lidské krvi a mozku
Před dvěma lety poprvé objevili mikroplasty v lidské krvi, přičemž v testu na 22 osobách bylo nalezeno až 80% pozitivních výsledků. Popis této průlomové studie najdete v článku Guardian s názvem Microplastics found in human blood for first time. Polovina vzorků obsahovala polyethylentereftalát (PET), běžně používaný v nápojových lahvích, třetina obsahovala polystyren z potravinových obalů a čtvrtina měla stopy polyethylenu, používaného v plastových taškách.
Dopady mikroplastů na lidské zdraví
Vědci upozorňují, že přesné zdravotní důsledky přítomnosti mikroplastů v krvi nejsou dosud známy, ale laboratorní testy naznačují, že mohou způsobovat poškození lidských buněk. Vědci proto zdůrazňují potřebu širšího výzkumu, aby pochopili, jak mikroplasty cestují tělem, zda se usazují v orgánech a jaké to může mít důsledky na zdraví.
Zatím se dlouhodobé zdravotní důsledky pravidelné konzumace mikroplastů neprokázaly (jde o novou problematiku a studie probíhají), a proto nelze posoudit, do jaké míry jsou mikroplasty ve vodě, kterou pijeme pro nás škodlivé.
Nicméně musíme si uvědomit, že jde o nerozložitelný plast, který se dostává do našeho trávicího traktu a celého organismu, a proto bychom měli udělat vše, co je v našich silách, abychom se mikroplastům vyhýbali a omezovali jejich příjem v pitné vodě z vodovodu nebo v balené vodě.
S očekáváním, že produkce plastů se do roku 2040 zdvojnásobí, jsou organizace volající po zvýšení financování výzkumu mikroplastů a jejich dopadů na lidské zdraví. Evropská unie již financuje výzkum zaměřený na mikroplasty a jejich účinky na lidské plody a imunitní systém. A také postupně vytváří nové regulace zaměřené na snižování množství mikroplastů v oběhu. Cílem EU je do roku 2030 snížit emise mikroplastů o 30 %.
Vědci nově objevili mikroplasty i v lidských cévách, kde mohou přispívat k vyššímu riziku srdečních a cévních onemocnění. Podle studie publikované v roce 2024 byla přítomnost mikroplastů spojena se zvýšeným výskytem kardiovaskulárních problémů.
Podle National Geographic už byly mikroplasty prokázány v lidské krvi, plicích, placentě i stolici. Přesné zdravotní důsledky však zatím nejsou známé. Vědci se obávají, že mohou způsobovat záněty, oxidační stres a poškození buněk, nebo narušovat imunitní systém. Odborníci proto zdůrazňují potřebu rozsáhlejšího výzkumu, aby bylo možné zjistit, jak pravidelná expozice mikroplastům skutečně ovlivňuje naše zdraví.
Hlavní zdroje mikroplastového znečištění v životním prostředí v EU (zdroj: Brožura EU action against microplastics).
Mikroplasty v lidském mozku
Nejnovější publikované výzkumy poprvé odhalily mikroplasty v lidském mozku, což vyvolává obavy o jejich možný vliv na zdraví. Vědce překvapilo, že ve vzorcích mozku našli až 30krát více mikroplastů než v játrech a ledvinách. Předpokládali, že to může být způsobeno vysokým průtokem krve do mozku (který s sebou nese mikroplastové částice). Mikroplasty nalezené v této studii byly většinou složeny z polyethylenu. Jedná se o nejběžněji vyráběný plast na světě a používá se k výrobě mnoha každodenních výrobků, jako jsou uzávěry lahví a plastové sáčky.
Podle nejnovějších vědeckých poznatků se mikroplasty hromadí nejen v krvi, ale také v játrech a mozku. Studie provedená v roce 2025 ukázala, že koncentrace mikroplastů v těchto orgánech postupně roste, což vyvolává vážné obavy o jejich dlouhodobý vliv na lidské zdraví.
Nové výzkumy potvrzují, že mikroplasty v krevním řečišti mohou způsobovat závažné cévní a mozkové poruchy. Studie na zvířatech ukázala, že částice mikroplastů jsou pohlcovány imunitními buňkami, které následně uvíznou v kapilárách a vyvolávají mikrotromby. Tím dochází ke snížení prokrvení mozku a vzniku neurobehaviorálních poruch, jako jsou problémy s pamětí, koordinací a zvýšená úzkost. Na tuto mechanistickou studii navazuje i přímý klinický důkaz: výzkum publikovaný v New England Journal of Medicine zjistil přítomnost mikro- a nanoplastů v krčních tepnách. Byla nalezena významná souvislost mezi přítomností mikroplastů v krčních tepnách a zvýšeným rizikem infarktu, mrtvice nebo úmrtí.
Jak odstranit mikroplasty z pitné vody?
Největšími potížisty jsou mikroplasty o velikosti do 5 nanometrů. Ty jsou tak malinké, že je nezachytí ani běžné úpravny vody. V litru upravené pitné vody, která nám teče z kohoutků, zůstává 300 až 900 částic mikroplastů (analýza z českého prostředí tady). Z našich vlastních analýz dostupných zdrojů jsme zjistili, že část mikroplastů dokáže aktivní uhlí spolehlivě navázat (tady je odkaz na studii). Kromě těch úplně nejmenších, které jsou tak malé (menší než 2 nanometry), že můžou uniknout (a nezachytit se) i přes ty nejmenší póry aktivního uhlí.
Úpravna vody Želivka, největší zařízení svého druhu v zemi a hlavní zdroj pitné vody pro Prahu, prošla rozsáhlou modernizací. V nové hale o rozloze pět tisíc metrů čtverečních se používají filtry s granulovaným aktivním uhlím, přičemž odborníci potvrzují, že tato technologie má pomoci také s mikroplasty. Co jsou vlastně plasty? Plasty jsou molekuly obsahující řetězce uhlíku. Proto jsou přitahovány k aktivnímu uhlí. Navíc, plast je ve vodě nerozpustný, takže preferuje vázat se na povrch aktivovaného uhlíku.
Hledejte filtry, které deklarují schopnost odstraňovat mikročástice o velikosti, do které mikroplasty spadají. Patří sem kvalitní nano filtry na vodu a zařízení reverzní osmózy.
Nový výzkum ukázal, že prevařením kohoutkové vody s vyšším obsahem minerálů lze odstranit až 90 % mikroplastů. Při varu vzniká z vápníku a hořčíku charakteristický vápenatý povlak (kalcit), který na sebe přitáhne a uzamkne nano- a mikroplastické částice. Účinnost procesu však silně závisí na tvrdosti vody – v tvrdé vodě dosahuje snížení množství mikroplastů až 90 %, zatímco ve vodě měkké je to pouze kolem 25 %. Filtrování části vody po převaření (nebo odstranění usazenin) může výrazně zlepšit výsledek. Tato jednoduchá strategie převaření vody má potenciál zbavit domácí kohoutkovou vodu nano- a mikroplastů a neškodně snížit jejich příjem u lidí (výzkum byl proveden na kohoutkové vodě v Číně v oblasti Guangzhou).
Prevařením kohoutkové vody s vyšším obsahem minerálů lze odstranit až 90 % mikroplastů
Mikroplasty jako součást širšího globálního problému
Plasty v mořích i plastový odpad v přírodě každým rokem narůstá a znečišťuje životní prostředí až na hranice únosnosti. Mikroplasty sice jsou miniaturní částečky plastu, ale představují gigantický problém. Neumíme to změnit jako jednotlivci, ale něco málo udělat můžeme. Co s tím? Jak zadržet příval plastů? 3 tipy, jsme sdíleli na našem Instagramu tady.
Věděli jste, že náhradou běžného plastu může být „samoníčící plast“, který obsahuje spory bakterií Bacillus subtilis schopných rozkládat polyuretan. Tyto spory zůstávají během životnosti materiálu neaktivní a aktivují se až ve chvíli, kdy se plast dostane do kompostu. Plasty se tak mohou samy rozložit a zmizet z prostředí. Výzkum publikovaný v časopise Nature Communications zároveň ukázal, že přidané spory dokonce zvyšují pevnost materiálu. Přesto část odborníků varuje, že podobná řešení nesmí odvádět pozornost od snižování celkové výroby plastů. Tento typ plastu se však zatím běžně nepoužívá a je stále předmětem dalšího výzkumu.
