Když se řekne pěstování vlastních potravin, většina z nás si představí zahradu, skleník nebo alespoň balkon plný bylinek. Houby ale tuto představu trochu mění. K jejich pěstování nepotřebujete zahradu a v některých případech dokážou vyrůst dokonce na surovině, kterou bychom za normálních okolností považovali za odpad. Právě na této myšlence vyrostl trend označovaný jako urban fungi – městské pěstování hub. Ve městech po celé Evropě dnes vznikají malé houbové farmy a stále více lidí zkouší pěstovat houby i doma.
Od kávové sedliny k čerstvým houbám
Jedním z nejznámějších příkladů cirkulárního pěstování hub je využití použité kávové sedliny. Ta stále obsahuje organické látky, které lze po vhodném zpracování využít jako součást substrátu pro pěstování hlívy. Materiál, který by za běžných okolností skončil jako odpad, tak dostává další využití jako základ pro pěstování potravin.
Urban fungi jako součást městského hospodaření
Městské pěstování hub dnes už není jen domácím experimentem. Zejména v západní Evropě vznikají projekty, které sbírají kávovou sedlinu z kaváren a restaurací a společně s dalšími organickými materiály ji využívají k pěstování hub přímo ve městech.
Výhodou takového systému je především lokální využití suroviny, která už jednou posloužila. Místo přepravy k likvidaci může zůstat ve městě a stát se součástí dalšího výrobního cyklu. Právě tento princip dělá z urban fungi zajímavý příklad cirkulární ekonomiky v praxi.
Hlíva dokáže zpestřit i zimní obývák
Vlastní houby si můžete vypěstovat přímo doma a není to přitom vůbec složité. Pokud patříte mezi úplné začátečníky, ideálním začátkem může být připravená pěstební sada hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus).
U tohoto Growkitu od reKáva se postupně využívá vlastní kávová sedlina, kterou prorůstá podhoubí hlívy ústřičné. Tento způsob je zajímavý hlavně pro ty, které láká další využití kuchyňského bioodpadu. Zkušenějším pěstitelům postačí i samostatná sadba hlívy ústřičné, kterou lze smíchat s čerstvou kávovou sedlinou.
Kromě hlívy ústřičné je pro domácí pěstování vhodná i méně známá hlíva růžová, jejíž domácí pěstební sadu jsme nově zařadili do nabídky. Hlíva růžová (Pleurotus djamor) patří mezi teplomilné druhy hlív a na první pohled zaujme výraznými trsy s růžovými až lososově zbarvenými klobouky. Zaujme také velmi rychlým růstem.
Pěstební blok obsahuje přibližně 2,5 kg substrátu, který je už prorostlý podhoubím a připravený k tvorbě plodnic. Není tedy potřeba připravovat vlastní substrát, očkovat ho ani čekat několik týdnů, než ho mycelium proroste.
Při vhodných podmínkách se mohou první růžové trsy objevit už během několika dnů a první sklizeň lze očekávat přibližně za 3 až 7 dní. Z jednoho bloku je možné během zhruba dvou pěstebních cyklů získat až 600 g čerstvé hlívy. Binchio
Jednou z výhod hlívy růžové je možnost pěstování v interiéru. Vyhovuje jí teplejší prostředí, přibližně 20 až 26 °C, vysoká vzdušná vlhkost, rozptýlené světlo a pravidelný přísun čerstvého vzduchu. To znamená, že ji lze pěstovat také na podzim nebo během zimy při pokojové teplotě. V době, kdy zahradní sezóna končí, tak může pěstování pokračovat přímo v bytě nebo domě.
Jak chutná hlíva růžová?
Hlíva růžová má pevnou, masitou strukturu a výraznou, plnou chuť typickou pro houby. V kuchyni se hodí především k restování, do těstovin, rizota, polévek nebo pokrmů inspirovaných asijskou kuchyní.
Při tepelné úpravě její výrazná růžová barva postupně bledne, což je zcela přirozené. Stejně jako ostatní hlívy je vhodné ji před konzumací důkladně tepelně upravit.
Ani po sklizni nemusí cyklus skončit
Použitý pěstební substrát nemusí po poslední sklizni skončit v komunálním odpadu. Pokud jsou pro to vhodné podmínky, lze ho zkompostovat a organický materiál se tak může vrátit zpět do půdy.
Právě v tom spočívá jedna z hlavních myšlenek urban fungi: materiál může během svého životního cyklu posloužit vícekrát. Kávová sedlina se může stát součástí substrátu pro houby, z něj vyroste potravina a zbylý organický materiál lze nakonec vrátit zpět do přírodního koloběhu.
Urban fungi přibližuje pěstování i lidem bez zahrady
Domácí pěstování hub ukazuje, že vlastní úroda nemusí být výsadou lidí se zahradou. Stačí kousek místa v interiéru, vhodné podmínky a pěstební blok.
I proto se urban fungi postupně stává součástí městského života a zároveň praktickým příkladem toho, jak lze při produkci potravin lépe využívat zdroje, které už máme k dispozici.
