Podzim patří k obdobím, kdy stojí za to vyrazit do lesa i bez ambice někam dojít. Právě na vědomém vnímání lesa stojí japonský koncept shinrin-yoku, který se do češtiny překládá jako lesní koupel. Nejde o koupání ani o turistický výkon. Podstatou je pobyt mezi stromy, při kterém na chvíli zpomalíme a začneme si více všímat svého okolí.
Období kolem poloviny října patří k mým nejoblíbenějším částem roku. Podzim je podle mě právě tehdy nejkrásnější a s rodinou chodíme na dlouhé procházky, během kterých sledujeme, jak se krajina mění a jaké barvy dokáže příroda vytvořit.
S tímto obdobím mám spojenou také jednu velmi osobní událost. 18. října se nám narodila dcera, naše třetí dítě, a vždy říkám, že si pro svůj příchod vybrala moje nejoblíbenější období roku.
Do přírody ale rád chodím i sám. Někdy se jednoduše toulám bez jasného cíle a nechávám na sebe působit místo kolem sebe. Hodně mě v tomto ovlivnila také kniha Soulcraft od Billa Plotkina. A právě proto je mi blízká i japonská myšlenka shinrin-yoku.
Co je shinrin-yoku?
Japonské slovní spojení shinrin-yoku se obvykle překládá jako lesní koupel. Neznamená však koupání ve vodě. Jde o pobyt v lese, během kterého člověk vědomě vnímá jeho atmosféru všemi smysly. Můžete poslouchat šumění listí, všímat si světla mezi stromy, cítit vůni půdy, dotknout se kůry nebo jen chvíli sedět a pozorovat okolí.
Pojem shinrin-yoku přitom není staletým japonským názvem. Japonská lesnická agentura ho začala používat v roce 1982 jako způsob, jak povzbudit lidi k příjemnému pobytu v lese. Postupně se rozšířil i mimo Japonsko.
Lesní koupel tedy nemusí mít pevná pravidla. Její základní myšlenka je jednoduchá: na chvíli přestat lesem jen procházet a začít ho opravdu vnímat.
Rozkvetlá krajina pod Tatrami
Lesní koupel není turistika na výkon
Při klasické turistice často sledujeme trasu, kilometry, čas nebo vrchol, na který chceme vystoupat. U shinrin-yoku je to naopak. Nemusíte ujít deset kilometrů. Klidně můžete za hodinu projít jen krátký úsek, několikrát se zastavit nebo si na chvíli sednout.
A právě to může být pro mnoho lidí nejtěžší. Jsme zvyklí mít cíl, plán a tempo. Lesní koupel nás naopak vybízí k tomu, abychom si dovolili chvíli nikam nespěchat.
V tomto má shinrin-yoku mnoho společného s mindfulness. Pozornost se vrací k tomu, co právě vidíme, slyšíme a cítíme, místo abychom přemýšleli nad tím, co musíme udělat za hodinu nebo zítra.
Proč vznikla lesní koupel právě v Japonsku?
Vztah k přírodě a střídání ročních období je v japonské kultuře velmi výrazný. Shinrin-yoku je ale moderní koncept, který vznikl až na začátku 80. let 20. století.
Japonská lesnická agentura ho představila jako jednoduchý způsob kontaktu s lesem. Nešlo přitom o sportovní disciplínu ani přesně stanovenou terapii. Důraz byl především na pobytu mezi stromy a vnímání lesa prostřednictvím smyslů.
Později začala v Japonsku vznikat také místa zaměřená na takzvanou lesní terapii. V roce 2006 byly oficiálně uznány první japonské lokality označené jako Forest Therapy Bases a Therapy Roads.
Jaké účinky může mít lesní koupel?
Během procházky v přírodě člověk na chvíli vypadne z ruchu města, zpomalí a začne více vnímat své okolí. Také vědecké studie naznačují, že pobyt v lese může souviset s nižší mírou napětí a úzkosti, klidnější srdeční frekvencí nebo příznivými změnami krevního tlaku.
Velkou roli přitom hraje už samotné prostředí. Méně hluku, přirozené světlo, vůně lesa, pohyb a pozornost zaměřená na věci kolem nás vytvářejí úplně jiný rytmus, než na jaký jsme zvyklí během běžného dne.
Sám na sobě vnímám, že po delší procházce nebo toulání lesem se cítím klidněji, mám čistší hlavu a často i více energie. A myslím, že podobnou zkušenost má mnoho z nás. Shinrin-yoku je vlastně vědomé pojmenování toho, co mnozí intuitivně cítíme už dávno: čas strávený v přírodě nám jednoduše prospívá.
S dětmi v lese během mého nejoblíbenějšího období roku
Jak si vyzkoušet lesní koupel?
Na shinrin-yoku vám úplně stačí les nebo klidnější místo v přírodě a trochu času. Nepotřebujete k tomu žádné speciální vybavení.
- Vyberte si klidné místo. Nemusí jít o divokou přírodu. Důležité je, abyste se tam cítili příjemně a nemuseli neustále sledovat dopravu nebo velké množství lidí.
- Alespoň na chvíli odložte telefon. Nechte ho doma nebo v batohu a vypněte si upozornění. Zkuste během procházky nesledovat zprávy, sociální sítě ani počet ušlých kroků.
- Nesledujte tempo ani kilometry. Procházejte se tak pomalu, jak je vám příjemné. Pokud vás něco zaujme, zastavte se.
- Zapojte smysly. Všímejte si barev, vůně lesa, zvuků ptáků, šustění listí nebo světla dopadajícího mezi stromy.
- Na chvíli se zastavte. Sedněte si na lavičku, kámen nebo spadlý kmen. Několik minut nemusíte dělat vůbec nic.
- Všímejte si detailů. Mech na stromě, tvar listu nebo vůně vlhké půdy jsou věci, kolem kterých při rychlé chůzi často projdeme bez povšimnutí.
- Nečekejte konkrétní výsledek. Lesní koupel nemusíte absolvovat správně nebo špatně. Podstatné je dopřát si čas a prostor pro vnímání přírody.
Všimli jste si někdy, jak si příroda vždycky najde cestu?
Na shinrin-yoku nepotřebujete japonský les
Kvůli lesní koupeli nemusíte cestovat do Japonska ani hledat místo označené jako lesní terapie. Stejný princip lze velmi jednoduše přenést i do českého prostředí. Může to být bukový les v Beskydech, cesta v Krkonoších, les za městem nebo místo, kam chodíte pravidelně už celé roky.
Právě podzim je pro takový způsob pobytu v přírodě výjimečný. Barvy se mění prakticky každý týden, pod nohama šustí listí a les voní úplně jinak než v létě. A možná právě ve známém lese objevíte drobnosti, kterých jste si dosud nevšimli.
Na japonském přístupu shinrin-yoku se mi líbí hlavně to, že dává jméno něčemu velmi jednoduchému. Můžeme jít do přírody jen proto, abychom v ní chvíli byli, bez potřeby dosahovat nějakého cíle nebo počítat kilometry. A právě období kolem poloviny října mi každý rok připomíná, že kvůli tomu nemusíme cestovat daleko.
