Skip to main content

Čím více o binchotanu víme, tím více nás tato malá „zázračná“ tyčinka fascinuje. Kde se bere tak obrovská filtrační síla tohoto aktivního uhlí? Vše objasní tento článek.

Uhlí binchotan vzniká během náročné a specifické řemeslné výrobní procedury. Výsledkem je vznik uhlí nejvyšší kvality s obsahem uhlíku až do 98 % hmoty a extrémně hustou pórovitou strukturou povrchu, která je schopna efektivně adsorbovat nečistoty ze svého okolí.

Binchotanové uhlí se tradičně vyrábí z pomalu rostoucí japonské odrůdy dubu jménem Ubamegashi (Quercus phillyreoides) v pecích umístěných v horách prefektury Wakayama. Tato odrůda dubu roste jenom v zalesněných kopcích jižního Japonska. Jeho dřevo je velice tvrdé a má velikou hustotu.

Takto vypadá japonský dub Ubamegashi (Quercus phillyreoides) rostoucí v horách prefektury Wakayama (kdysi prefektura Kishu), který je zdrojem pro výrobu nejkvalitnějšího aktivního uhlí na světě – Kishu binchotanu. Z něho vznikají produkty Binchio Start a Binchio 365.

Nicméně v důsledku rostoucí globální poptávky po binchotanu se v současné době zejména z ekologických důvodů (aby nedošlo k nadměrné těžbě japonského dubu, který běžně neroste v jiných zemích Asie) využívá také obdobně kvalitní dřevo eukalyptu, které navíc rychle roste. Právě vysoká koncentrace olejnatých látek a zároveň vysoká hustota dřeva umožňuje, že eukalyptus lze zahřívat na extrémně vysoké teploty. A právě to je nevyhnutné pro výrobu špičkového aktivního uhlí binchotan, které se v poslední fáze výroby rozžhavuje až na 1000 stupňů Celsia. Výsledkem je vznik aktivního uhlí nejvyšší kvality s obsahem uhlíku až do 98 % hmoty a extrémně hustou pórovitou strukturou povrchu. Každopádně, výrobní procedura je stejná u obou druhů.

A takhle to zase vypadá mezi eukalyptovými stromy – fotku nám poslal náš dodavatel vietnamského binchotanu, z něhož vzniká i na pohled krásná tyčinka Binchio Premium.

Větve ubamského dubu (nebo eukalyptu) – celé stromy se na tento účel nikdy nekácejí (ekologický proces jejich sběru se nazývá selektivní ořezávání, angl. selective cutting) – jsou pevně svázané do stojících stohů a několik týdnů se suší.  Teprve pak jsou umístěné do pece těsně vedle sebe. Následně probíhá jejich pomalé zahřívání s minimálním přísunem kyslíku do pece.

Po celé generace byla výrobní procedura uhlí binchotanu přísně střežena jako tajemství řemeslníků z Kishu (dnes prefektura Wakayama). Dnes už ji známe docela podrobně, jelikož je binchotan často předmětem certifikace kvality:

    • Dřevěné větve se zahřejí na přibližně 200 °C a nechají se po dobu přibližně 5 dnů doutnat.
    • Teplota v peci se poté zvýší na 600 °C tempem 40 °C/hod. Nakonec se prudce zvýší na přibližně 1000–1200 °C tempem 50 °C/min. Pro srovnání – běžné uhlí se vyrábí při teplotách kolem 500 °C.

  • Uhlí se z pece rychle vybírá po 2 hodinách zahřívání při teplotě 1000 °C. Ihned se zahází vlhkou směsicí popela, jílu a písku. Tato poslední fáze výroby (rozžhavení uhlí na teplotu 1000 stupňů Celsia a specifické uhašení) je zcela specifická právě pro uhlí binchotan.
  • V důsledku tohoto postupu je binchotan pokrytý jemným bílým popraškem, a proto se zvykne označovat jako „bílé uhlí“ (anglicky White charcoal).

Pece provozují zkušení řemeslníci, kteří velmi pečlivě kontrolují rychlost změny teploty a vyráběné bílé uhlí se prodává na mezinárodní úrovni v souladu se standardy kvality pro tento produkt. Tady je pec v japonských horách prefektury Wakayama, kde se vyrábí nejkvalitnější aktivní uhlí na světě – binchotan. Odtud pocházejí i tyčinky Binchio 🙂

Dodavatelé Binchio rovněž disponují certifikáty výroby, původu a kvality binchotanového uhlí.

Výrobu binchotanu v japonské prefektuře Wakayama zařadila OSN mezi tzv. Globální důležité systémy zemědělského dědictví (GIAHS – Globally Important Agricultural Heritage Systems). Jde o dynamické systémy využívání půdy a krajiny plné života a biodiverzity. Patří sem zemědělské systémy, které jsou místně přizpůsobené a produkce zde probíhá udržitelně k životnímu prostředí a lokálním komunitám.

Milan Suchý

Nápad přinést k nám filtrační uhlí té nejvyšší kvality přímo z Japonska jsem dostal po návratu z několikaměsíční cesty napříč Jihovýchodní Asií. V Asii jsme si s manželkou naplno uvědomili, že pitná a chutná voda, jejíž pití nevytváří odpad, není samozřejmostí (i když nám to doma často tak připadá).

Přidat komentář